Indiáni nepoužívali pro označení měsíců názvy, které používáme my. Každý měsíc byl však pro ně něčím významný a podle toho dostal i své jméno.
Na této stránce Vám předsavíme jednotlivé měsíce v roce s jejich indiánskými jmény a symboly. K tomu si pak můžete o každém z kalendářních měsíců přečíst pár zajímavých informací

Leden  

Leden - Měsíc sněhu
Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led (měsíc ledu). Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka.
Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku a stejným dnem jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy připadá první lednový den na stejný den v týdnu jako první den dubna a července.
Astrologicky je na začátku ledna Slunce ve znamení Kozoroha a na konci ve znamení Vodnáře. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha.

 

 

 

Únor

 

Únor - Měsíc hladu
Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se).
Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen.

 

 

 

Březen

 

Březen - Měsíc vran
Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat.
V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní.
Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad a v nepřestupný rok jako únor.

 

 

 

Duben

 

Duben - Měsíc trávy
Duben je čtvrtý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 30 dní. Slovo pochází ze slova dub.
Duben začíná stejným dnem jako červenec a v přestupném roce jako leden.
První dubnový den se nazývá apríl. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
Aprílové počasí označuje počastí nestálé, proměnlivé a používá se i tehdy, pokud se hovoří o proměnlivém a nestálém počasí v jiný čas.

 

 

 

Květen

 

Květen - Měsíc sazeníc
Květen nebo také máj je pátý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 31 dní.
Už od 13. století je měsíc květen spojen s lidovými oslavami, např. stavění máje nebo pálení čarodějnic.
1. května je mezinárodní svátek práce a druhou květnovou neděli se slaví svátek matek.
Měsíc květen začíná stejný den v týdnu jako leden příštího roku. Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen.

 

 

 

Červen

 

Červen - Měsíc růží
Červen je šestý měsíc gregoriánského kalendáře v roce, má 30 dní. Kolem 21. června začíná na severní polokouli léto.
Jméno červen je odvozováno rozmanitě, lidé například viděli jeho původ v červenání ovoce a jahod v tomto měsíci, nebo odvozovali slovo od červenosti vůbec nebo od červů, kteří v tomto období dělají škody zvláště na štěpích a ovoci. Erben odvozoval původ slova červen od červenosti růže šípkové, která v červnu nejbujněji kvete, někteří odvozují jméno měsíce od sbírání červce, hmyzu, ze kteréhož se vyrábělo barvivo.
1. června se slaví Mezinárodní den dětí (MDD)

 

 

 

Červenec

 

Červenec  - Měsíc bouří
Červenec je sedmý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má a vždy měl 31 dní.
V původním římském kalendáři byl jeho název Quintilis, tedy „Pátý“. V roce 44 př. n. l. byl Julius Caesar zavražděn a poté římský senát na návrh Marka Antonia změnil na počest Julia Caesara název měsíce, ve kterém se Julius Caesar narodil, Quintilis na Julius. Tento měsíc patří do velkých letních prázdnin skoro po celém světě.

 

 

 

Srpen

 

Srpen - Měsíc kukuřice
Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. České jméno pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při sklizni obilí (tedy při žních), žně pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku.

 

 

 

Září

 

Září - Měsíc lovu
Září je devátý měsíc gregoriánského kalendáře a má 30 dní. Kolem 23. září začíná na severní polokouli podzim. Původ slova září nemá se zářením nic společného. Staročeské označení tohoto měsíce je zářuj, což znamená „za říje“.
V září začíná období podzimní sklizně. Kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se v lidové tradici českých zemích odehrávají v tomto měsíci tzv. sklizňové slavnosti - vinobraní, dočesná nebo pro jižní Čechy typická konopická.
28. září je den sv. Václava. Dnes den státního svátku, do nedávné minulosti den, kdy se v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování. V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok.

 

 

 

Říjen

 

Říjen - Měsíc padajícího listí
Říjen je desátým měsícem roku podle Gregoriánského kalendáře a má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení.

 

 

 

Listopad

 

Listopad - Měsíc bláznivý
Listopad je jedenáctý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 30 dní.
Název je odvozen od padání listí, které je v tuto roční dobu typické.
V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích november, podle novem = devět). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, advent začíná poslední neděli v listopadu nebo první neděli prosince.

 

 

 

Prosinec

 

Prosinec - Měsíc dlouhýh nocí
Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce. Má 31 dní.
Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září.
21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší.
V církevním kalednáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, začíná poslední neděli v listopadu nebo první neděli prosince advent.
Pokud je 29., 30. nebo 31. prosince pondělí, budou připočítány tyto dny k prvnímu týdnu příštího roku. V takovém případě končí poslední týden v roce společně s poslední nedělí v prosinci. Takový rok má vždy 52 kalendářních týdnů.
Název pochází od slova „prosiněti“ = prosvítati, což značí, že se jedná o měsíc, kdy slunce už jen občas prosvitne mezi mraky.

 

Editace stránek
Jihlava
Horní Jelení
Ústí nad Labem
Havlíčkův Brod
České Budějovice
Brno
Číchov
Trampský časopis o trampu za Velkou louží
Westernové městečko - U Humpolce
S modrou oblouhou a sluncem nad hlavou přejí Skaláci!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one